instagram

neděle 13. března 2016

WEEK IN PICTURES

Ahoj! Tak dneska bych vás chtěla přivítat u velmi netradičního článku (ha ha ha :D), kde vám ukážu, co jsem v uplynulém týdnu zažívala. prožívala a tak :) 
Tento týden mi utekl tak rychle, že ani nevím jak a v poslední době se divím, kam ten čas mizí :D 


středa 9. března 2016

Jak na tom teď jsem?

Jak jsem slíbila, tak plním. V předminulém článku jste se měli dozvědět, že jsem měla takovou menší krizi. Šlo o to, že jsem si asi nepřipadala dost dobrá, i když mi každý říkal pravý opak. Trvalo to asi tři týdny, což je dost málo, ale kdybych to nepodchytila zavčas, nechci vědět, jaké by to mělo následky. Prostě jsem odmítala jakékoli jídlo, které jsem si sama nepřipravila. Vše muselo být stoprocentně zdravé, bez cukru a bez bílé mouky. Mimoto jsem toho jedla dost málo, což byla určitě velká zátěž pro organismus, proto jsem byla pořád unavená. Jsem opravdu ráda, že jsem si to včas uvědomila. Nesmírně mi v tom pomohl můj přítel, který mě pokaždé podporoval a v neposlední řadě kamarád. A jak se s tím vypořádávám?
V první řadě jsem přestala rozdělovat jídlo na zdravé a nezdravé. Takže jsem si klíďo píďo koupila čokoládku a celou ji snědla na posezení. Jo, výčitky byly neskutečné, ale do té doby jsem byla zarputile přesvědčená, že to prostě nejde. Jak vidíte, jde.
Také jsem si koupila protistresový čaj, protože všechny tyto problémy mají své jádro v hlavě. A já jsem věděla, že se často kvůli jídlu stresuju. Například když přichází čas svačiny nebo jakéhokoli denního jídla, přepadne mě hrozně špatná nálada a dělám vše pro to, abych nemusela jíst. Začala jsem tento čaj tedy pít dvakrát nebo třikrát denně a ono to opravdu funguje! :O Nevím, zda jsem si moje myšlenky utřídila v hlavě nebo má na tom zásluhu ten čajík. Ale konečně myslím i na jiné věci než na jídlo :)
Byla jsem nucená zařadit více spánku, protože se třeba často stávalo, že jsem spala jen pšt až šest hodin. A příští den jsem byla mrtvá. Teď jsem začala chodit spát kolem desáté hodiny večer a rozhodně vidím výsledek. Hlavně nepotřebuju do sebe během dne hodit litr kafe :D Sice je pravda, že kolem osmé večer se mi chce hrozně spát, ale o to víc se mi daří plnit, abych chodila v rozumný čas spát.
V příštích dnech bych ráda omezila mléko a mléčné výrobky, po kterých mi připadá, že jsem trochu nafouklá. Pokud se o tom chci přesvědčit, nezbude mi nic jiného než to prověřit :D Takže alespoň na týden si zkusím dávat do kaše a do kafe sójové mléko a místo klasických jogurtů jíst sójové.


Na závěr mám tady pro vás pár fotek, tak se pokochejte :D

neděle 6. března 2016

WEEKLY FAVORITES

Ahoj!
Řekla jsem si, že by nebylo na škodu si každý týden zrekapitulovat, co jsem dělala a co mi udělalo radost ♥ Takhle si budu vážit toho, co mám  :) 

FAVE QUOTE ♥


úterý 1. března 2016

Again and again

Sedím v kavárně, zmrzlá až na kost, a popíjím teplé kafíčko. Venku sněží, já poslouchám písničky a užívám si volna a dobré nálady, které je  v posledních dnech jen poskrovnu. Přemýšlím nad tím, kdy bude všechno tak, jako dřív. Věděla jsem, že tento okamžik jednou přijde, ale bála jsem se ho jako čert kříže. Jen se modlím, ať tahle noční můra skončí. Jenže v dohledné době nevidím konce. Poslední dva tři týdny mám v hlavě zmatek, nevím co chci a každé rozhodnutí bolí. Jeden hlas mi říká: "Udělej to!", zatímco ten druhý, abych toho okamžitě nechala. Pak je tu moje zmatená hlava, která neví, co chce. 


A o čem to vlastně mluvím? Ti, kteří si tím prošli, určitě poznali. Ještě asi před dvěma lety jsem trpěla anorexií. Sice uż ve zmírněné podobě, ale přece jenom. Hlídala jsem si každý gram jídla, a i když jsem většinou jedla dostatečně, byla jsem jídlem posedlá. Pak jsem potkala přítele, přestala jsem jídlo tolik řešit a všechno bylo ok. Jenže říká se, že kdo si tímhle peklem jednou projde, bude mít vždycky k jídlu jiný vztah než "normální" člověk. Nevím, co mě to posedlo. Jen vím, že i když proti tomu bojuji a nevzdávám se, nezvládám to. Přítel mi pomáhá ze všech sil, ale i on je bezradný. Kamarád mi chce pomoci, ale já jsem bohužel tvrdohlavá a pořád si to nemůžu připustit. Výčitky z každého sousta však mluví za své. Jediné, co trochu snáším, je kafe, protože to mi pomáhá proti té strašné únavě a taky zvyšuje krevní tlak, protože se mi často motá hlava z nedostatku jídla.


Vím, že je to špatné. Hodně špatné. Nejhorší je, že si plně uvědomuju, co dělám.


Tak mám tady pro vás alespoň pár fotek, aby to nebyl zas tak pesimistický článek. 

Moje spása 👌